Nicolay Ramm: 7 sportovních songů, u kterých se pobavíte Doporučený

Sport a hudba. Když sportovec trénuje, zapne si oblíbenou muziku do sluchátek. Když fanoušek fandí, v areálech nebo na stadionech hrají například nestárnoucí We Are the Champions. Ale co když si jeden komik vezme na paškál rovnou několik sportovců a konkrétních sportů a v hudebních klipech si z nich vystřelí? Pokud sledujete zimní sporty, jméno Nicolaye Ramma by vám nemělo uniknout.

Nicolay Ramm Nicolay Ramm Zdroj: side2.no

Třicetiletý Nor Nicolay Ramm vystudoval žurnalistiku v Oslu a divadlo v Londýně. Poté působil jako sportovní novinář na televizní stanici NRK Sport, pro kterou začal tvořit různé vtipné scénky. V nich vypráví o historii konkrétního sportu, soustředí se na rozhovory, ale také na různé humorné vsuvky. Nebojí se jít na svém online kanálu do otevřených výzev, kdy se například v běžné otevírací době vrhne na lyžích ještě s jedním švédským lyžařem a závodí tak spolu napříč obchodním domem.

V Norsku si ve svých videích tento šprýmař dobírá různé sportovce, především běžce na lyžích nebo biatlonisty, ale o těch druhých až později. Zimní olympiáda v jihokorejském Pchjongčchangu se konala nedávno, v roce 2018. A nejen většina současných teenagerů určitě zná song Gangnam Style od jihokorejského rappera PSY.

A cože mají tyhle dvě zcela odlišná odvětví – největší sportovní událost za čtyři roky a hit rádií – společného? Na to odpovídá třetí v této rovnici. Právě Nicolay Ramm, který zde využívá i své rappové začátky. Ve skladbě Pyeongchangnam Style, která má změněný text, si s humorem sobě vlastním dělá legraci a zároveň se pouští do zpěvu v korejštině. Posuďte sami, jak se mu tato cover verze vydařila.

 

 

Biatlon se nyní hřeje na slunci. Tedy alespoň na tom zimním. A o čem že ten biatlon vlastně je? Co na něm všichni vidí? A proč ho mají zrovna Norové tak rádi? Nicolay pojal historii i současnost tohoto sportu po svém a ve skladbě The Story of Biathlon, v jejímž videoklipu si zahráli i současní norští reprezentanti Tiril Eckhoffová a bratři Johannes Thingnes Bø a Tarjei Bø, zpívá o historii tohoto sportovního odvětví, jeho dvě zcela odlišné disciplíny přirovnává k potápěčům, kteří žehlí na dně moře, a vysvětluje, proč by ho podpořil Donald Trump.

Samozřejmě se opět jedná o humorně pojatý videoklip i text písně. Tentokrát zpívá v angličtině a v písni slyšíme jemný začátek, silný nástup i riff, který se jen tak z hlavy nevykouří, a podpoří ho doprovodný sbor. Nicméně Ramm v tomto počinu neukazuje jen svůj komický talent, ale především ten pěvecký a kompoziční. Dokáže procítit jemné party a rozbalit to v refrénu. A na to, aby neznalým vysvětlil, o co v biatlonu vlastně jde, mu stačí něco málo přes tři minuty.

 

 

Devětadvacetiletý švédský reprezentant Calle Halfvarsson startuje na začátku videa k songu Who the Fuck is Norway? motorovou pilu. Tou přeřezává hlavu papírové figuríny současného dvaadvacetiletého norského běžce na lyžích Johannese Høsflota Klæba, který za pouhé tři roky, co jezdí v mužské kategorii, získal olympijské medaile, medaile z mistrovství světa i celkově vyhrál Světový pohár v běhu na lyžích.

Ve videu ale ničí ještě další norské soupeře – dřívějšího reprezentanta Pettera Northuga upálí, Martina Johnsruda Sundbyho zase přetne sekyrou, Emila Iversena zmlátí. Tato rappová a do moderního hávu laděná skladba z pořadu Helt Ramm je ze skladatelského pera právě Nicolaye a samozřejmě jde zase o nadsázku, která ještě překračuje norsko-švédské hranice a rivalitu mezi reprezentanty obou zemí v různých zimních sportovních disciplínách.

 

 

V dalším klipu se na okamžik zahřejeme, přeskočíme do Rio de Janeira, kde se v roce 2016 konaly Letní olympijské hry. U brazilského moře Nicolay tančí v letním rytmu a v textu písně vysvětluje, proč nemají norští reprezentanti vysoké šance na dobré umístění. Mají rádi chlad a narodili se s lyžemi na nohou, takže letní sportovní disciplíny nejsou jejich šálkem čaje.

V textu se opět objevují různé narážky nejen na samotné Norsko, ale i na tehdy aktuální události včetně nebezpečného zika viru. Rádiově chytlavá popová skladba Vikings in Rio hravě roztančí fanoušky a trefuje se do atmosféry tak velké sportovní události. Stejně tak doprovodné video dokresluje přesně to, o čem se v písni zpívá. Převleky, humor a parodie opět nechybí.

 

 

A zpět do svetrů. O pravé zimní atmosféře na závodech z pohledu fanoušků vypráví tentokrát v norsky zpívané popové záležitosti nazvané Raske Briller. Ano, jedná se o brýle, které mají ve videoklipu všichni, sportovní brýle nosí i fanoušci. Alkohol na sněhu a Ramm sloužící jako snowboardové prkno. I to nabízí tahle vypalovačka na sněhu.

 

 

Katastrofy války, starosti. V písni Funky Fishlegs Ramm slibuje východisko z šedi světa a neustálých problémů. Jaké? Neočekávaně – běžecké lyžování. Tentokrát opět volí angličtinu, ve které popisuje, jak rád sám jezdí kilometrové trasy, obědvá na sněhu v zimě a čelí příkořím například při mazání lyží. Užívá si popularitu, peníze a zájem politiků i médií.

Znovu sází na chytlavost melodie i refrénu, lehce pozměnil žánr, ale pop-funkový kabát skladbě sedí a lehkým rappováním ji oživuje. Nejen v tomto klipu Ramm také ukazuje, že na lyžích také něco málo najel.

 

 

Podobně jako v předešlých dvou skladbách Raske Briller a Funky Fishlegs i v té následující se Nicolay drží stejného tématu – běžeckého lyžování a základně fanoušků, která je beztak neodmyslitelnou součástí každého sportu, ale i hudební kapely. Slovům k této spíše pomalejší, klidné, na klavírním základu postavené skladbě nazvané Landslagets stavansvarlig budeme rozumět méně, jelikož tentokrát volil rodnou norštinu.

V klipu se snaží dostat do přízně norským lyžařským reprezentantům a reprezentantkám a zobrazuje, co všechno je ochotný podstoupit, aby se dostal do prvních řad na závodech a do jejich přízně. Křičí na lyžařku Ingvild Flugstad Østberg, snaží se lyžařům pomáhat a vzpomíná, jak v 15 letech objevil krásu tohoto sportu a stal se z něho skalní fanoušek. Lehký klavír příjemně nabourává atmosféru ostatních výrazných, chytlavých a rytmických skladeb a vyznívá zde Rammův jemný hlas s rozpoznatelnou dávkou nadsázky. Skladatelsky zde ukazuje, že dokáže tvořit songy napříč žánry a sobě na tělo tak, aby mu seděly. Poklidně tedy zakončíme i tento výlet do netradičních sfér v hudbě.

 

Napsal(a):
:DISQUS_COMMENTS

Další články

Další podobné články

Další články z rubriky

Trochu jiné svátky: Vánoce 1914 inspirovaly mnoho hudebníků

Štědrý den je jedním z mála dní v roce, kdy...

Jak na metalové Vánoce?

Také vás neustále štvou pořád ty samé koledy dokola? Rok...

The Dubliners. Jedinečná atmosféra irských náleven v písních legendární kapely

Půl století parta vousatých sympaťáků z Dublinu oslňovala svět nejlepšími...

Cruel - patnáct let boje progrese s prokrastinací

Kapela Cruel patří mezi nejoriginálnější sestavy na naší rockové scéně...

Od hillbilly po bluegrass. Z muzicírování apalačských horalů se zrodil hudební fenomén

Earl Scruggs, Del McCoury, Tony Rice, Jimmy Martin a samozřejmě...